Proč na některé kovy nejsou ve vyhlášce o pitné vodě limity?
To je ta správná otázka… Buď nikdo nepředpokládá, že by se ve vodě mohly vyskytovat (a my se ptáme, proč tedy ve vodě jsou), a tudíž se neměří, anebo to vědí a neměří je záměrně…
Jak se nám dostanou těžké kovy do těla?
Přijímáme je hned několika různými cestami – z vody, ze vzduchu, z potravin, z kosmetiky, z oblečení přes kůži (ano, i na barvení látek se těžké kovy používají).
Zajímají nás vlastně dané limity těžkých kovů dle vyhlášky ve vodě?
Jednoznačně ne. Vzhledem k tomu, že těžké kovy do sebe dostáváme z vícero zdrojů, je potřeba eliminovat těžké kovy všude tam, kde to jde. Takže například limit hliníku v pitné vodě je stanoven na 0,2 mg/l – jenže kolik litrů vody vypije každý člověk za den? Kolik hliníku z potravin, ze vzduchu do sebe dostaneme za den? Jedenkrát, dvakrát a tak dále a limit je tentam…
Z jakého důvodu potřebujeme nejen akreditovaný rozbor, ale i akreditovaný odběr?
Akreditovaný odběr nám rozbor vody prodraží, ale bohužel ho potřebujeme k tomu, abychom byli mimo podezření, že jsme se vzorkem vody jakkoliv manipulovali.
Jaký je rozdíl mezi odběrem pitné a dešťové vody?
Zatím co vodu nabere laboratoř pouze z kohoutku či studny dle přesně daných akreditovaných podmínek, se sběrem dešťové vody je potíž. Voda se totiž musí sebrat do čistých sběrných nádob během první půl hodiny deště, protože v této době vlastně s vodou vyprší většina znečištění a pak už prší skoro jen destilovaná voda (konzultováno v laboratoři). Takže vodu může laboratoř akreditovaně odebrat pouze ve svém bezprostředním okolí.
Jaké kovy a proč je sledujeme?
Původně jsme začali nesměle s těžkými kovy: baryum – Ba, stroncium – Sr a hliník – Al. Pak jsme přidali titan – Ti, antimon – Sb a dnes měříme ještě tyto: hořčík – Mg, stříbro – Ag, mangan – MN, lithium – Li, měď – Cu, bismut – Bi, vanad – V, kobalt – Co, thalium – Tl, selen – Se, tellur – Te, arsen – As, uran – U, vápník – Ca, železo – Fe, molybden – Mo, cín – Sn, Chrom – Cr, fosfor – P, berylium – Be, olovo – Pb, cadmium – Cd, bór – B, sodík – Na, zinek – Zn, nikl – Ni. A sledujeme je proto, abychom mohli porovnávat obsah těchto kovů ve vodě s patenty pro ovlivňování počasí a s látkami, které jsou přidávány přímo do leteckých paliv…
Jaké kroky budou následovat, až budeme mít hotové rozbory z každého kraje?
Pro všechny budou připraveny podklady s průvodním dopisem, protokoly s rozbory vod a seznamem adres, kam vše za svou osobu zaslat, či koho s tím navštívit – vaše vodárny, starostu, hygienickou stanici, senát, parlament… Prostě všude, aby se o tom začalo mluvit!!! A pokud seženeme nějakého odvážného právníka…
Nechal/a jsem si udělat rozbory pitné vody, mohu vám je někam poslat?
Ano, pošlete je na náš e-mail: cistaoblohavodapuda@email.cz.